Trnitá cesta jednoho pikra
Ve čtvrtek 17.5.2012 vyšel na Lupě článek (http://startup.lupa.cz/clanky/pikr-pomocnik-ihned-k-ruce/) o našem projektu Pikr (www.pikr.cz). Od chvíle co se nám redaktor ozval, jestli bychom nemohli odpovědět na několik otázek, jsem měl ohromnou radost, že o náš projekt má někdo zájem a že se nám povedlo ho dostat až do takového povědomí. Za tu možnost, a jak velmi trefně podotkl šéfredaktor Patrik Zandl za kompletní servis (https://twitter.com/tangero/status/203422142686179328), redakci Lupy velmi děkuji.
Nemuseli jsme nikoho uplácet. Mohli jsme si zaplatit PR článek na Lupě, ale neudělali jsme to. Jednak na to nemáme prostředky a pak taky přichází otázka, jestli bychom z článku měli sami radost. Z obchodního hlediska asi určitě, ale opravdu bych dával na svoji Timeline článek s komentářem "Nechali jsme si o sobě zveřejnit článek" místo "Napsali o nás na Lupě, ještě teď tomu nevěříme". Jaký byl můj finální status nakonec ani nemůžu publikovat.
Vytvořili jsme projekt, jehož hlavním záměrem bylo a je dát možnost studentům snadněji získat brigádu a pokud se všechno dobře rozjede, tak i přispět svou troškou do mlýna s řešením nezaměstnanosti. Být hodinový manžel je podle mě pro některé velmi dobrá cesta. Ale co čert nechtěl, někdo si usmyslel, že nám vůbec nejde o lidi a že chceme jenom vydělat prachy. Pominu tu absurditu, že celý Pikr stojí na lidech, ale myšlenkové pochody některý jsou nevyzpytatelné :) V prvních 14 dnech jsme stavěli na modelu, kdy se z každého provedeného úkolu odváděl poplatek. A ono to kupodivu fungovalo. "Vydělali" jsme pár stovek, přesněji v duchu momentálně populárního čísla 7! A nešustily. Díky skvělé službě GoPay (www.gopay.cz), kterou jsme zaintegrovali do našeho systému, přistály na virtuálním účtu. Nevydělali jsme ani na hosting. V očích některých jsme ovšem po 14 dnech stáli v showroomu BMW a objednávali firemní flotilu sedmiček.
Jako jo, fungovalo to, ale říkali jsme si, že možná by to bez těch poplatků bylo prozatím lepší. A tak jsme to udělali. Poplatky vypli a celou službu nechali zdarma. Stále jsme ale ti, kterým nejde o lidi, ale chtějí jenom vydělat prachy. Pikru se věnujeme opravdu hodně, přestože to teď na webu nemusí jít vidět, a chceme se mu věnovat ještě víc. Přibrat na pomoc další lidi a postavit skutečně tým, který se bude o celou službu starat. Pardon tedy, že bychom rádi vydělali na provoz a další rozvoj.
Aby toho nebylo málo, nejenom že chceme všechno oškubat, my jsme i celý web stáhli jako hotové řešení nebo nedejbože ukradli. Jak se nám to povedlo? Tak, že jsme si licencovali fotky z fotobank, zaplatili autorovi za ikony, zaplatili hosting, zaplatili Applu, zaplatili VMware, zaplatili Adobe a připravujeme se platit i Amazonu. Ale to pořád není všechno. Použili jsme Bootstrap Twitteru a JQuery. Proč? Abychom nevymýšleli kolo a vymysleli ho, až na to bude čas. A pak Nette Framework. I tady jsme trochou přispěli, když jsem byl na školení (viz. důkaz http://www.skoleniphp.cz/ohlasy ).
Všechno to vygradovalo komentářem, že jsme s bráchou synové "továrníčka". Nevěřil jsem vlastním očím a pak už radši i přestal komentáře číst. Jak mi shodně všichni v mém okolí řekli, "pozdě". Budiž mi to ponaučení pro příště.
Kde se berou takoví agresivní fandové konkurenčního projektu? A tak čekám, že půjdu ve svém oblíbeném fialovém triku s logem Pikru někde po okolí a dostanu pěstí za to, že můj otec tvrdě dřel a i já tvrdě dřu. A když jsem šel ve čtvrtek v 10 večer z práce domů, vzpomněl jsem si na úryvek z jednoho komentáře od anonyma skrytého za dvojicí písmen, kde stálo: "jim je všechno jedno, oni mají svůj svět..."